VŠE O PEJSCÍCH

Původ: Představuje americkou varietu anglického kokršpaněla, jenž je jeho bezprostředním předchůdcem. V důsledku prostorové izolace se od 20. let tohoto století formovala menší, osrstěnější varieta anglického kokra s kulatou hlavou a zkráceným nosem, která byla přes protesty anglických chovatelů v roce 1946 uznána za původní americké plemeno.

 

Americký kokršpaněl

Autor:   Martin Smrček

 

Popis: Nejmenší lovecký španěl, přesto silný a živý. Hlava se zaoblenou lebkou, výraznými nadočnicovými oblouky i stopem, širokým a hlubokým čenichem. Oči kulaté a plné. Uši zavěšené, dlouhé, jemné, nasazeny v rovině spodních víček nebo pod nimi. Krk delší, svalnatý, bez volné kůže. Tělo kompaktní, s krátkým a pevným, mírně se svažujícím hřbetem. Hluboký hrudník dosahující alespoň k loktům, okrouhlá a osvalená záď. Končetiny rovné, silné a svalnaté. Ocas nasazený a nesený v rovině hřbetu nebo o něco výše, kupírovaný. Srst středně dlouhá, jemná, hedvábná, může být mírně zvlněná, kratší na hlavě. Zbarvení: jakékoliv jednobarevné, vícebarevné (ze dvou nebo více ohraničených barev), grošované, s pálením.

Charakteristika: Atraktivní pes přátelské povahy, vlídný k lidem i ke zvířatům. Tvárný, přizpůsobivý, snadno cvičitelný.

Zvláštní nároky: Poměrně náročný na péči o srst, kterou je nutno denně pročesávat a zbavovat případných nečistot, u výstavních jedinců pak i několikrát za rok přistřihovat.

Užití: I když je stále řazen mezi lovecké psy a dosud prý neztratil lovecké instinkty, dnes je chován převážně už jen jako pes společenský.

Výskyt: Ačkoliv v Evropě nedosahuje popularity anglického kokršpaněla, patří mezi oblíbená a poměrně často chovaná plemena.

Možná záměna: S anglickým kokršpanělem, který je větší, má kratší a hladší srst, delší hřbet i čenichovou partii.