|
| Patří do skupiny molossoidních plemen. Je opředena legendami a záhadami, stejně jako země odkud pochází. Je možné si ji koupit, ale její přátelství a věrnost si musíte zasloužit. I její původ je i dodnes předmětem mnoha dohadů. Je pravděpodobně předchůdcem všech velkých psů jako jsou např. bernardýn, novofundlanďan, neapolský mastin, rotvajler atd. Jakkoli je její původ nejasný je jisté, že jde o velmi staré plemeno, jehož vzhled a charakter se v průběhu staletí jen velmi málo změnil. Tibet je dodnes velmi izolovaný a asijské národy si velmi dobře uchovávají svoji kulturu, jejíž součástí jsou i tito psi. Velké dogy s bohatě osrstěným ocasem neseným na hřbetě nacházíme na reliéfech pocházejících z období 2 000 let př. n. l., čínské písemné doklady hovoří (1 100 př. n. l.) o velkém psu z Tibetu, kterého dostal darem císaš Wou Wang. Tento pes byl obzvláště divoký a vycvičený proti cizincům. Prvním Evropanem, který se setkal s tibetskou dogou, byl Marco Polo. Během své cesty Čínou se setkal s tibetskými obchodníky a jejich psy. Tito psi na něj velmi zapůsobili. Popisuje je jako nádherná a odvážná zvířata. Nezaleknou se ani divokých býků, kteří jsou obzvláště nebezpeční. Hovoří o psech velkých jako osli. Je však třeba poznamenat, že osly, které Marco Polo popisuje, nelze srovnávat s osly, které známe dnes. Jisté je, že tibetské dogy Marca Pola okouzlily. Bohatá srst a odvážné chování je v jeho představách činily daleko většími, než ve skutečnosti byly. Jednoho psa si s sebou přivezl do Evropy. Byl to první exemplář tohoto plemene, který se dostal na evropský kontinent. Od té doby uplynula řada století, než byly tibetské dogy znovuobjeveny anglickými kolonizátory Indie či Nepálu, kteří měli možnost se s nimi setkat na cestách po Tibetu. Ve svých záznamech z těchto cest je popisují jako velké divoké psy, kteří v noci bdí nad vesnicemi. Jejich úkolem je odradit od vstupu do vesnice jakékoli vetřelce. Tibeťané si velmi vážili svých psů, neboť ochraňovali jejich dům a dobytek. Pro cizince bylo takřka nemožné získat některého z těchto jedinečných psů. Koupit si tibetskou dogu bylo naprosto vyloučené, pouze některým významným osobnostem se jí dostalo darem. Například princ Edward VII. dostal pár těchto psů během cesty do Indie. Jeho pes jménem Siring byl později velmi dobře znám kynologické veřejnosti a byl s úspěchem vystavován. Počátkem 20. století bylo několik těchto psů importováno majorem Duncanem a Dougalem. Někteří z nich velmi špatně snášeli klimatickou změnu a velmi záhy v Evropě umírali. O narození čtyř stěňat v londýnské zoo v roce 1912 se zmiňuje časopis Our dogs. V roce 1933 se podařilo odchovat stěňata anglické chovatelce paní Bailey, která si přivezla ze svého pobytu v Tibetu celkem čtyři tibetské dogy. Nejznámější z jejich odchovů je pes Bru a fenka Tonya. Bohužel její snahy přerušila válka. Na její chov navázali v Anglii až v roce 1983. Velmi známé jsou rovněž importy hraběte Szécheny. Ani jemu se však nepodařilo odchovat štěňata. V české kynologické literatuře popisuje tibetskou dogu Václav Fuchs ve své knize,,Všecky druhy psů slovem i obrazem" z roku 1903: ,,Mastif tibetský, strašlivý velikán, ze všech psů nejmohutnější, který sídlí v tajúplných nebetyčných skalách Tibetu ve střední Asii a je postrachem lidí a dravé zvěře, nelekajíc se ani tygrů ani hroznýšů. Je to nebezpečná šelma psovitá, nadaná hroznou silou a nevídanou odvahou. Tibetský mastif dosahuje až výšky 110 cm a podobá se nejvíc psovi novofundlandskému, jenže jeho srst je hrubší a drsnější. Silné rty, hluboko zapadlé oči a hřívovitá srst na hřbetě dodávají tibetským mastifům výraz nesmírně divoký, téměř příšerný. Nohy jsou silné, huňatý ocas je zahnutý směrem nahoru, srst je černá nebo tmavohnědá. Tibetským horalům se podařilo odchovat štěňata těchto mastifů v polodivoké psy na hlídání vesnic, na lov tygrů i kozorožců i na služby vojenské." Nejen, že se chov tibetských dog v Evropě nedařil, ale i v zemi původu jejich počet klesal. Po čínské invazi mnoho těchto psů zahynulo. V současné době jsou v Tibetu vzácní. Díky nadšení kynologů v USA, Německu, Holandsku, Francii, Švýcarsku se podařilo tuto živou legendu zachránit. |
Komentáře
Přehled komentářů
krásné povídání www.re-hla.estrank.cz nebo www.DoKhyi.cz
Tibetska doga
(Blahova, 26. 10. 2007 19:09)Chovatelska stanica tibetskej dogy : www.ransinastibet.sk
chovná stanice RE-HLA
(chovná stanice RE-HLA, 19. 4. 2008 23:32)